Martinovy Marnosti

Martinovy Marnosti


Marnost nad marnost, všechno je marnost. K čemu je člověku všechno to pachtění?
Spisování mnoha knih nebere konce a mnohé hloubání unaví tělo.
(biblická kniha Kazatel)

sobota 30. června 2012

Náprava chyb ve výchově

Ve výchově děláme chyby, to je normální. Na některé přijdeme hned, jiné nám dojdou a později. Některé si třeba uvědomíme až za dlouho.

Já jsem si jednu uvědomil v souvislosti s tím, když jsem Martina pochválil, že mě podepsal (více viz ZDE). Já ho tehdy pochválil, že si poradil, i když jsem mu říkal, že by tohle příště neměl dělat. Zřejmě jsem však nebyl důsledný, takže si Martin neodnesl hned napoprvé poučení, že se to prostě nedělá. Naopak si mohl myslet, že to bylo dobré řešení.

Tak se stalo, že o dva týdny později mi při příchodu do družiny jeden kluk říkal, že má Martin průšvih. Taky Martin mě přivítal s obavami, že prý má "škrtanec", tj. škrtlé razítko (první a nakonec bylo i jediné). U razítka byla poznámka, že mi to Martin vysvětlí. Dříve než jsem si té poznámky všiml, Martin mi to sám hned vysvětlil. Paní učitelka ho přistihla, když se mě snažil podepsat. Jednalo se o závěrečnou zkoušku z matematiky, kterou jsem tu dokonce publikoval (ZDE). Samozřejmě jsem jí viděl, dokonce jsem známku podepsal v žákovské knížce, ale opět mě nenapadlo, že bych to měl podepsat i v učebnici. Když jsem hned zavolal paní učitelce, abychom si to vysvětlili, tak mi říkala, jak to bylo. Dokonce prý dětem říkala, že to nevadí, když to nemají podepsané. Ačkoliv jsme se oba shodli, že se u Martina nejednalo o pokus o podvod, mohlo by to tak být posouzeno ve vyšší třídě. Paní učitelce jsem nepřiznal svojí chybu, že jsem ho za podobnou věc zhruba před týdnem v podstatě pochválil. s Martinem jsme se však domluvili, že už se to nebude opakovat.

Za škrtanec jsem se na nej nezlobil. Cítím jistou spoluzodpovědnost. Tak jsme si to snad vysvětlili a domluvili se, že tohle dělat nebude. Ostatně i v jiných povinnostech jej vedu k tomu, aby se prostě omluvil, když něco nemá nebo zapomene. Lepší než lhát nebo si něco vymýšlet je přiznat pravdu a za chybu se omluvit.

Tak snad jsme to dodatečně napravili a příště už to bude lepší.

Ostatně i pro mne je poctivější přiznat si, že jsem tehdejší situaci s podpisem nedocenil a náležitě nevysvětlil hned. Stále mám pocit, že podstata věc - tj. podpis, kterým potvrzuji, že jsem něco ze školy viděl - je marginální, ale ve skutečnosti jde o princip, aby Martin nepodváděl.

1 komentář:

  1. Ahoj Martine, tak článek o podpisu jsem komentovala už tehdy, že se mi nezdá správné Martina chválit za to, že napodobil váš podpis... Jsem v podstatě ráda, že se to vyřešilo takhle "bezbolestně".. přeji krásné prázdniny!!!

    OdpovědětVymazat